UMÍ NAŠE MYSL ODPOČÍVAT?
Odpočinek je vlastně opak činnosti,čili ne-činnost.Je to kompenzace naší námahy,výdaje energie,prostě regenerace těla a duše.Jak se lidově říká - "dobíjení baterek".Už malé dítě ze základky ví,že mobil nebo počítač se při používání vybije a musí se znovu a znovu "šoupnout do zástrčky".Zjednodušeně - lidská bytost z energetického hlediska funguje podobně.Náš běžný denní režim vyžaduje určitou dávku námahy (energie) a pak se zase někde musíme "dobít." Ideální odpočinek - dobíjení je zajisté spánek.
To je ověřený a neoddiskutovatelný fakt.Dobře známe z praxe,že.Jenže v dnešní hektické době tuto nejpřirozenější a nejúčinější formu odpočinku neužíváme dostatečně a někdy je režim našich biologických hodin tak narušen,že jen těžko usínáme.Takže naše dávka spánku,tohoto ideálního relaxačního stavu těla i mysli nás často nedobije jak bychom potřebovali.
Ano,vím - občas takzvaně "relaxujeme" tím,že si sedneme a čteme noviny,či knížku,nebo sledujeme televizi. Případně ležíme v létě někde u vody a pokud neusneme,sledujeme "cvrkot" kolem sebe.
Ale při všech těchto činnostech stále některá složka našeho člověka pracuje.Oči čtou,nebo pozorují,mozek analyzuje,co mu zrak posílá.Slyšíme rádio,nebo televizi - v provozu je sluch.Oči můžeme zavřít a uši si ucpat,nebo si najít tiché místo.Dobře,ale pak je tu ještě jeden neodbytný "cvrkot" - ten uvnitř naší hlavy.
Co to je?No přece naše vlastní myšlenky.Poslední,ale obrovská překážka,kterou skoro neumíme odstranit a jež nám brání i usnout. Co s tím? Jak se nezhroutit po pár letech podnikání,nebo pracovní doby "od nevidím do nevidím?" Starostech s financemi a rodinou?
Psychologové z našich zeměpisných šířek nám nabídnou desítky psychoanalytických teorií a metod,jak relaxovat.Od tzv.psychowalkmenů (jen byznys - zaměstnává naše čivy),přes autogenní tréning,až po kurzy relaxace.
Zažil jsem jeden takový relaxační kurz vedený avizovaným odborníkem a mimochodem nebyl levný.Asi tak uprostřed teorií jak se uvonit nám pustil nahrávku s řízenou relaxací.My adepti jsme leželi na podložkách a řídili se pokyny sugestivního mužského hlasu z nahrávky: "vaše pravá ruka je těžká..vaše levá ruka je těžká.." a tak dále - přes nohy a trup jsme kompletně ztěžkli. Nahrávka končila slovy: "koncentrujeme se na dech...zhluboka se nadechneme a vydechneme naposled"... hahaha - třešnička na dortu se nepovedla a bylo po uvolňování.
Pojďme se podívat,jak se na odpočinek,neboli relaxaci dívají ti,od kterých se máme v této oblasti hodně co učit.Tedy mystikové, mudrci a jogíni z východu.Zde se vše točí kolem jednoduchého modelu Jin-Jang.Buď pracuj,nebo odpočívej.A oboje naplno.
Což o to pracovat důkladně občas umíme,ale s odpočinkem je to malinko slabší.Znovu narážíme na zásadní překážku - jak se zbavit dotěrných myšlenek a uvolnit svoji mysl.Číňané říkají: Wu-Wej... nedělej nic tělem ani myslí.
Dle východní filosofie jsou myšlenky produktem našeho malého ega,tedy našich subjektivních představ, přání,úvah,hodnocení atd.
Rádi bychom je uvolnili jako své hmotné tělo,ale oni nám vyklouznou a jen změní téma.Potvory klouzavý.
Jeden z největších českých mystiků, pan Eduard Tomáš přirovnává: "Myšlenky jsou jako pohádkoví draci,kteří hlídají zakletou princeznu - Absolutní klid. Ti draci,ať vypadají sebehrozněji však nejsou skuteční.Jsou to jen virtuální figurky,které my vykrmujeme přes své malé ego.Jestliže je nebudeme krmit, zmizí a přestanou nás trápit.
A jak je nekrmit? No - nevěnovat jim pozornost! My je ládujeme tím,že jim přikládáme pozornost - tedy dáváme jim energii.Jedno staré pravidlo totiž říká: Kam jde pozornost - tam jde energie."
To je hezká metoda,což? No ano,ale jak ji má aplikovat prostý občan,který v životě nedělal jógu a podobné přemety a přitom má hlavu jako Úň?
Chce to vstávat a cvičit! Jak říkají králici z klobouku kouzelníka Pokustona.
Nabízím další "východní" pohled na toto téma,který by pro nás středoevropany mohl být pochopitelnější.Tak tedy: klid a mír je ZA myšlenkami!!! No jo,ale jak se tam dostat? Nebyla by nějaká díra v plotě? Zkusme hru s fantasií.Tu každý máme a řekl bych někdy s její pomocí stavíme celé hrady.
Zkusme si tedy představit,že naše myšlenky jsou film na plátně v našem čele a my jsme až za plátnem - ten promítač.Na bílé ploše bojuje Vinnetou a Olda Šetrný s bílými osadníky,nebo DiCaprio drží dcerku boháče na přídi Titanicu v rozpažení.Mě,jako promítači je to jedno protože vím,že je to virtuál a že film za chvíli skončí.Dám si v promítací kabině nohy na stůl a otevřu si jedno.
Nebo ještě jinak.Ukažme si příklad na nejnovější technice. Zapneme počítač a po "nažhavení" se na obrazovce objeví v základu modrá plocha a na ní několikero ikon,neboli zavřených programů.Ty ikony jsou kořeny našich myšlenek.A lákají...klikni na mě dozvíš se zajímavosti,drby,vyřídíš si to a to...stačí jeden ťuk a program-myšlenka se rozbalí! A už v tom jedeme!
Ale než klikneme,všimněmě si co je na pozadí těch ikon? Takzvaná tapeta,v našem případě modrá plocha.
A vážení - to je ten klid a mír,ta modrá obloha bez mráčku,ta klidná hladina jezera. Je v pozadí našich myšlenek - ikon,programů které jsou před ní a nabízejí se,abychom jim věnovali pozornost.
Co když všechny ty ikony na chvíli přehodíme do Koše v počítači?Zbyde jen modrá tapeta,klid a mír,relaxace mysli.
Vymazat úplně programy před tapetou umí jen pár mystiků na světě.
My víme,že ikony můžeme zase z Koše vrátit zpět.
Náš velký úspěch je už v tom,že své myšlenky alespoň občas dokážeme do toho Koše vůbec hodit.
Tím darujeme své mysli šanci odpočinout si zregenerovat.
Mé doporučení zní:pořiďte si domů,nebo na pracoviště krom klasického ještě jeden prázdný koš,kam budete (ve své představě) odhazovat v případě potřeby své dotěrné myšlenky. Jen pozor na uklizečku! :))
Richard Holický