DIALOG S MYSLÍ (1)
MYSL: Potřebuju něco dělat… Poznávat, analyzovat, hodnotit, kombinovat,zvažovat pro a proti, dělat závěry, přijímat nové informace a rušit staré závěry a vytvářet nové…:
JÁ: atak dále…a tak dále… Zastav se a odpočiň si! Nebo se z toho zblázníš! Makáš od rána do večera…
MYSL: Já to neumím, jsem workholik.
JÁ: To tě opotřebovává a ničí. Rychleji stárneš. Chceš rychle zestárnout a brzy zemřít?
MYSL : Ne ,to ne! Chci jen všechno poznat a vědět…
JÁ: Bláhovče, nevíš,že Bůh stvořil nekonečně mnoho možností..? A lezeš na horu, která má vrchol někde v astrálu,ale zároveň i blízko?
MYSL : Co je to blízko?
JÁ : To je když poznáš přímo Jeho. To je krátká cesta.
MYSL : To já chci! Bum prásk a jsem na vrcholu !!!
JÁ : Ale má to jednu podmínku.
MYSL : A jéje -už je to tady… tak jakou.
JÁ : Musíš popřít sama sebe….
MYSL : Ty jsi se scvoknul - to nejde,nemůžu sama sebe zrušit !
JÁ : Když myslíš… pak ti zbývá ta dlouhá cesta do kopce k vrcholu.
MYSL : Aspoň něco… tak honem,kdy mám vyrazit?
JÁ : Ty už na ní dávno jsi, ale slézáš ji moc rychle. Zastav se a odpočiň si.
MYSL: To nejde,chci tam být nejdřív… JÁ : Tak brzy zkolabuješ, dostaneš infarkt a božská záchranná služba tě odveze zpátky na úpatí hory do základního tábora. Tam si sice odpočineš,ale pak budeš muset vyjít zase od začátku. Trochu poučena možná půjdeš jinou cestičkou, zkusíš víc šetrit silami. Budeš víc odpočívat a dívat se na krásy kolem, které jsi ve svém spěchu neviděla. A možná uvidíš i Boha v zapadajícím slunci, aniž by jsi potřebovala dojít na vrchol.
MYSL : To zní krásně,ale utopisticky…
JÁ: Jak jednou Boha zahledneš, už s ním nikdy neztratíš kontakt.
MYSL : Tak to si musím promyslet….
poznámka: za slovo Bůh si můžete dosadit např: klid a mír - poznání - pravda - skutečnost - láska - Já
D I A LO G (2)
MYSL: Tak už jsem tady zas...máš čas?
JÁ: Tak povídej...
MYSL: Mám z tý zimy depku... a taky z lidí a z obchoďáků a z Vánoc...a...
JÁ: Zadrž! To vypadá,že i Mysl "má své dny"...
MYSL: A je na to lék?
JÁ: Zkus tohle: když tě napadne nějaká zlá depresivní myšlenka - o čemkoliv, hned si vytvoř i opačnou - pozitivní k tomu samému "problému". A pak máš na výběr. Pak se jen rozhodni,které dáš přednost...
MYSL: Jééé to vypadá na docela dobrou hru - jdu to zkusit!
D I A L O G (3)
JÁ: Dnes začnu. Máš pud sebezáchovy? Chceš,aby to tělo v kterým přebýváš žilo?
MYSL: Jo - kam tím míříš?
JÁ: Je to otázka přežití této planety Země.
MYSL: ??????
JÁ: Vem si,co bylo popsáno tun papíru, nahrány miliardy zvukových a obrazových záznamů jen proto,
aby vyjádřily tvé myšlenky, převážně naprosto zbytečné,egoistické, nic neříkající,neřešící... jen onanující
pro uspokojení Mysli lidí, kteří nedokáží svou Mysl ukočírovat ku prospěchu všech?.
Víš,co by se ušetřilo lesů,energie, co by omezilo mraky skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší?
Lze říci,že velký podíl na dnešním stavu ekologie má právě neukojená, rozpínající se Mysl.
MYSL: No toto.... to mě zaskočilo...Co můžu pro tu ékologii udělat?
JÁ: Zastav neustálý proud myšlenek vymýšlejících si možné i nemožné. Je to jako když zavřeš kohoutek
tekoucí vody,která nic neplní,neomývá a zrovna teče zbytečně. Tak dosáhneš velké úspory energie a chráníš
Matičku Zemi. Přestaň prostě plýtvat vodou (energií,myšlenkami) tam,kde jí není třeba.
MYSL: Júúúú... a myslíš,že to zvládnu?
JÁ: Vždyť víš,že já nemyslím.... je to na tobě :))
DIALOG (4)
MYSL: Když už jsem ta Mysl - můžu Ti dát něco k zamyšlení ???
JÁ: Tak jo,když jinak nedáš... :))
MYSL: - Jen proto,že tě někdo nemiluje tak,jak ty bys chtěl neznamená, že tě nemiluje jak nejlépe umí.-
- Neplač,protože to končilo - buď rád/a,že se to vůbec stalo -
- Nikdy se nemrač i když jsi smutný/á, protože nikdy nevíš kdo se může zamilovat do tvého úsměvu :)) -
- Možná Bůh chce,abychom potkali pár nesprávných lidí než potkáme toho pravého/pravou , abychom až je potkáme věděli,že máme být vděční -
-Jsme zbytečně plni obav z věcí,které se pak ani nestanou -
JÁ: To je hééézkýýý :))
DIALOG (5)
JÁ: Vymyslel jsem na tebe básničku, nic ve zlým...ale asi se ti nebude líbit...
MYSL: Tak nedělej fóry a sem s ní!
JÁ:
V roce nula,kdy moudré Ticho vládlo,
a nebyla Lež ba ani woo-doo zaříkadlo,
vymyslela si Myšlenka,že nic se neděje.
Co taky řešit,když nikdo nechválí a nekleje?
Pak přiletěl první pták - a zařval "krááák!"
a byl tu první Zvuk,něco nového a Myšlenku to zaujalo.
Je to málo! Chci více zvukůůů!
A vytvořila Slovo. Hotovo.
A byla jím tak unešena,jak umí jenom žena.
A dala mu svou energii.
Zvony na poplach už bijí a Ticho ví,že to mu jeho hrana zvoní.
A při volbách,že budou všichni jenom pro ní.
Pro Myšlenku. A už je to venku!
Ona má Slovo - silného to spojence!
Oblbne jím babky,dědky,kojence!
Cukr a bič - Slovo je tu a Slovo je pryč!
Co teď,milé Ticho? Snad usadit se v hlavách lidí? Jako dřív?
Ale Myšlenka to vidí! A ráda dělá z Ticha chlív !!!
MYSL: Ty mi dáváš kapky!
DIALOG (6)
MYSL:
dneska relaxuju.
JÁ:
Ty máš někdy vypnuto? Jak to děláš?
MYSL:
No - všechny moje myšlenky jsou vlastně mé (zlobivé) děti.
A když mě hodně štvou,tak si lehnu a relaxuju.
A protože děti se rády opičí,tak ony si lehnou vedle mě a taky relaxují.
To je haváááj...
Dialog s myslí - Vánoční
MYSL: Jojo - tak jsou tu zase Vánoce,svátky klidu,míru a odpuštění...
JÁ: Počkej,počkej - cos to říkala...odpuštění? Tak to asi moc neoslavím, protože jeden člověk mě včera udělal takovou věc,co se neodpouští !
MYSL: ....a co to bylo tak strašnýho?
Já: To si nechám pro sebe - je to osobní.
MYSL: No pozor,ale tys to neodpuštění do mě naprogramoval a já s tím mám teď žít? Jsem tvojí součástí ! A ví vůbec ten člověk,na kterýho jsi naštvanej - že ti něco neodpustitelnýho provedl?
JÁ: Éééé - to já vlastně ani nevím... on prostě udělal,co jsem nečekal a neřekl mi to předem...
MYSL: Ty má svatá prostoto - a co když ten člověk vůbec neví,že ti "jako ublížil" a přitom udělal pro něj přirozenou věc? A třeba ho ani ve snu nenapadlo,že tě to naštve...?!? A on si teď chodí dál po světě s čistým svědomím,zpívá si,směje se... zatímco ty se trápíš a chodíš s koulí na noze? Vždyť je to jen tvůj problém,že si na sebe vztahuješ věci,které třeba ten druhý vůbec tak nemyslel !
JÁ: Žuch! To mě nenapadlo !
MYSL: No vidíš a od toho jsem tady já...hihi :)) Tak tu "pseudourážku" za mě pěkně vymaž a koukej toho človíčka zase hezky zdravit a usmívat se na něj ! Hezkééé Vááánoce !